| |
| název |
Hafnium |
| latinsky |
Hafnium |
| anglicky |
Hafnium |
| francouzsky |
Hafnium |
| německy |
Hafnium |
| značka |
Hf |
| protonové číslo |
72 |
| relativní atomová hmotnost |
178,49 |
| Paulingova elektronegativita |
1,3 |
| elektronová konfigurace |
[Xe] 4f145d26s2
>> rozepsat |
| teplota tání |
2506 K, 2233°C |
| teplota varu |
4876 K, 4603°C |
| skupina |
4 (IV.B) |
| perioda |
6 |
| skupenství (při 20°C) |
pevné |
| oxidační čísla ve sloučeninách |
+4 |
|
verze pro tisk
diskusní skupiny
(3)
|
Objevitel
| Rok objevu |
Objevitelé |
| 1923 |
Dirk Coster
Georg von Hevesy |
Výskyt
Hafnium se v přírodě vyskytuje většinou jako příměs různých minerálů. Často doprovází zirkonium, a proto se jako příměs vyskytuje i v nerostech zirkonu (ZrSiO4 - křemičitan zirkoničitý) a baddeleyitu (ZrO2 - oxid zirkoničitý).
Vlastnosti
Hafnium je kov velmi podobný zirkoniu. Je značně odolný vůči kyselinám a reaguje pouze s kyselinou fluorovodíkovou - HF a lučavkou královskou.
Tento kov byl objeven roku 1923 dánským fyzikem Dirkem Costerem a maďarským chemikem Georgem de Hevesyem (1885-1966). Existenci a vlastnosti hafnia však předpověděl již v roce 1871 Mendělejev a pojmenoval ho eka-zirkonium.
Použití
Praktické využití hafnia je poměrně malé. Používá se např. při konstrukci jaderných reaktorů.
|
English version
