Kadmium

název	Kadmium
latinsky	Cadmium
anglicky	Cadmium
francouzsky	Cadmium
německy	Cadmium
značka	Cd
protonové číslo	48
relativní atomová hmotnost	112,411
Paulingova elektronegativita	1,69
elektronová konfigurace	[Kr] 4d¹⁰5s² >> rozepsat
teplota tání	594,22 K, 321,07°C
teplota varu	1040 K, 767°C
skupina	12 (II.B)
perioda	5
skupenství (při 20°C)	pevné
oxidační čísla ve sloučeninách	+2

verze pro tisk

diskusní skupiny
(0)

Objevitel

Rok objevu	Objevitel
1817	Friedrich Strohmeyer

Výskyt

V přírodě kadmium doprovází zinečnaté rudy, ze kterých se také vyrábí frakční destilací nebo elektrolyticky.

Vlastnosti

Je to bílý, tažný a neušlěchtilý kov, který se svými chemickými vlastnostmi značně podobá zinku. Narozdíl od zinku však není amfoterní. Kadmium přímo reaguje se sírou, halogeny i dalšími nekovy. Na vzduchu shoří na oxid kademnatý (CdO) a s kyselinami reaguje za vzniku vodíku.
Sloučeniny kadmia jsou mimořádně jedovaté. V lidském těle se hromadí hlavně v ledvinách a játrech, přičemž příjem i velmi malých dávek tohoto kovu může vést k selhání ledvin. Kadmium také dokáže vytěsnit zinek z různých enzymů, a tím porušit průběh metabolických reakcí. Z tohoto důvodu vyžadují sloučeniny kadmia zvláštní skladování.

Použití

Kadmium se používá hlavně jako přísada do různých slitin a také na výrobu galvanických článků (Ni-Cd akumulátory). Dále se může využívat i jako antikorozní materiál.

Sloučeniny

CdO - oxid kademnatý
nerozpustný hnědý prášek, který vzniká např. při spalování kadmia
Cd(OH)₂ - hydroxid kademnatý
bílá sraženina
CdS - sulfid kademnatý
žlutý, ve vodě rozpustný prášek, který se využívá jako barvivo (tzv. kadmiová žluť)

English version