Stříbro

Aktinium (89) Americium (95) Antimon (51) Argon (18) Arzen (33) Astat (85) Baryum (56) Berkelium (97) Beryllium (4) Bismut (83) Bohrium (107) Bor (5) Brom (35) Cer (58) Cesium (55) Cín (50) Curium (96) Darmstadtium (110) Draslík (19) Dubnium (105) Dusík (7) Dysprosium (66) Einsteinium (99) Erbium (68) Europium (63) Fermium (100) Fluor (9) Fosfor (15) Francium (87) Gadolinium (64) Gallium (31) Germanium (32) Hafnium (72) Hassium (108) Helium (2) Hliník (13) Holmium (67) Hořčík (12) Chlor (17) Chrom (24) Indium (49) Iridium (77) Jod (53) Kadmium (48) Kalifornium (98) Kobalt (27) Krypton (36) Křemík (14) Kyslík (8) Lanthan (57) Lawrencium (103) Lithium (3) Lutecium (71) Mangan (25) Měď (29) Meitnerium (109) Mendelevium (101) Molybden (42) Neodym (60) Neon (10) Neptunium (93) Nikl (28) Niob (41) Nobelium (102) Olovo (82) Osmium (76) Palladium (46) Platina (78) Plutonium (94) Polonium (84) Praseodym (59) Promethium (61) Protaktinium (91) Radium (88) Radon (86) Rhenium (75) Rhodium (45) Roentgenium (111) Rtuť (80) Rubidium (37) Ruthenium (44) Rutherfordium (104) Samarium (62) Seaborgium (106) Selen (34) Síra (16) Skandium (21) Sodík (11) Stroncium (38) Stříbro (47) Tantal (73) Technecium (43) Tellur (52) Terbium (65) Thallium (81) Thorium (90) Thulium (69) Titan (22) Uhlík (6) Ununbium (112) Ununhexium (116) Ununoctium (118) Ununpentium (115) Ununquadium (114) Ununseptium (117) Ununtrium (113) Uran (92) Vanad (23) Vápník (20) Vodík (1) Wolfram (74) Xenon (54) Ytterbium (70) Yttrium (39) Zinek (30) Zirkonium (40) Zlato (79) Železo (26)

název Stříbro latinsky Argentum anglicky Silver francouzsky Argent německy Silber značka Ag protonové číslo 47 relativní atomová hmotnost 107,8682 Paulingova elektronegativita 1,93 elektronová konfigurace [Kr] 4d105s1 >> rozepsat teplota tání 1234,93 K, 961,78°C teplota varu 2435 K, 2162°C skupina 11 (I.B) perioda 5 skupenství (při 20°C) pevné oxidační čísla ve sloučeninách +1

verze pro tisk diskusní skupiny (4)

Objevitel

Tento prvek je známý již od starověku. Není znám konkrétní objevitel.

Výskyt

V přírodě se stříbro nejčastěji nachází ve sloučeninách, ale může se vyskytovat i ryzí. Vyskytuje se v sulfidických rudách, z nichž nejvýznamnější je argenit - Ag₂S neboli leštěnec stříbrný. Stříbro také doprovází rudy olova, mědi, niklu a zinku, při jejichž výrobě se získává jako vedlejší produkt.

Vlastnosti

Stříbro je lesklý a ušlechtilý kov bílé barvy, který dobře vede teplo a elektrický proud. Je ušlechtilejší než měď a tím pádem i méně reaktivnější. Snadno reaguje pouze se sírou a sulfanem za vzniku černého sulfidu stříbrného - Ag₂S. Nerozpouští se v neoxidujících kyselinách a zředěné kyselině sírové. S koncentrovanou H₂SO₄ však reaguje, ale velmi pomalu.

2Ag + 2H₂SO₄ → Ag₂SO₄ + SO₂ + 2H₂O

Stříbro odolává působení roztoků alkalických hydroxidů, ale rozpouští se v kyselině dusičné a také v roztocích kyanidů za přítomnosti kyslíku.

3Ag + 4HNO₃ → 3AgNO₃ + NO + 2H₂O
4Ag + 8CN^- + O₂ + 2H₂O → 4[Ag(CN)₂]^- + 4OH^-

Použití

Skoro jedna třetina vyrobeného stříbra se používá na výrobu fotografických materiálů. Dále se stříbro používá ke galvanickému postříbřování předmětů, k výrobě zrcadel, mincí nebo k přípravě zubního amalgamu - viz. rtuť. Také může být využito v elektrotechnice nebo ve šperkovnictví na výrobu šperků a různých ozdobných předmětů.

Sloučeniny

Ag₂O - oxid stříbrný
ve vodě nerozpustná sraženina hnědé barvy

AgNO₃ - dusičnan stříbrný
nejdůležitější sloučenina stříbra, která se používá k přípravě jeho dalších sloučenin
AgF - fluorid stříbrný
AgClO₄ - chloristan stříbrný
částečně Ag₂SO₄ - síran stříbrný

AgCl - chlorid stříbrný
látka citlivá na světlo, která se vlivem záření rozkládá za vzniku kovového stříbra
AgBr - bromid stříbrný
viz. chlorid stříbrný; používá se v černobílé fotografii
AgI - jodid stříbrný
viz. chlorid stříbrný;používá se v černobílé fotografii
AgCN - kyanid stříbrný
Ag₂CrO₄ - chroman stříbrný
Ag₂S - sulfid stříbrný
Ag₂CO₃ - uhličitan stříbrný
Ag₃PO₄ - fosforečnan stříbrný