| |
| název |
Rubidium |
| latinsky |
Rubidium |
| anglicky |
Rubidium |
| francouzsky |
Rubidium |
| německy |
Rubidium |
| značka |
Rb |
| protonové číslo |
37 |
| relativní atomová hmotnost |
85,4678 |
| Paulingova elektronegativita |
0,82 |
| elektronová konfigurace |
[Kr] 5s1
>> rozepsat |
| teplota tání |
312,46 K, 39,31°C |
| teplota varu |
961 K, 688°C |
| skupina |
1 (I.A) |
| perioda |
5 |
| skupenství (při 20°C) |
pevné |
| oxidační čísla ve sloučeninách |
+1 |
|
verze pro tisk
diskusní skupiny
(0)
|
Objevitel
Výskyt
Všechny alkalické kovy jsou vysoce reaktivní, a proto se vykytují pouze ve sloučeninách. Samotné rubidium je poměrně vzácný prvek, který v přírodě často doprovází cesium a ostatní alkalické kovy. Vlastních minerálů vytváří rubidium poměrně málo.
Vlastnosti
Rubidium je měkký, lehký a stříbrolesklý kov. Všechny alkalické kovy jsou silně elektropozitivní prvky a ze všech chemických prvků mají vůbec nejmenší hodnoty elektronegativity a ionizační energie. Jejich reaktivnost dále stoupá s rostoucím protonovým číslem a i jejich silné redukční vlastnosti rostou od lithia k cesiu (neuvažujeme-li francium). Alkalické kovy také charakteristicky barví plamen, a proto se využívají i při tzv. plamenových zkouškách k důkazu solí alkalických kovů a solí kovů alkalický zemin. Postup při této metodě je následující:
Platinový drátek, na který se nanese malé množství zkoumané látky, se vloží do plamene a podle charakteristické barvy poznáme zda se jedná o alkalický kov, kov alkalických zemin nebo zcela jinou sloučeninu.
Rubidium barví plamen fialově. Sloučeniny alkalických kovů mají převážně iontový charakter.
Na vzduchu se rubidium oxiduje, a proto se uchovává v ochranném prostředí (většinou v petroleji).
Všechny alkalické kovy jsou mimořádně reaktivní a s dalšími prvky reagují přímo, téměř vždy se oxidují a jsou to tedy také silná redukční činidla. S vodíkem reaguje rubidium až za mírného zahřátí a za vzniku hydridu rubidného (RbH):
2Rb + H2 → 2RbH
Reakcí alkalických kovů s kyslíkem vznikají sloučeniny, jejichž typ závisí na velikosti kationtu alkalického kovu. V tomto případě vzniká superoxid, ale mohou vznikat i oxidy (viz. lithium) nebo peroxidy (viz. sodík). U superoxidů bych se na chvíli zastavil. Všimněte si, že kyslík zde má oxidační číslo -1/2. Podobně reagují také prvky draslík a cesium.
2Rb + O2 → RbO2
Všechny alkalické kovy bouřlivě reagují s halogeny za vzniků halogenidů, stejně tak i s vodou za vzniku hydroxidů (v případě rubidia vzniká hydroxid rubidný - RbOH):
2Rb + X2 → 2RbX
2Rb + 2H2O → 2RbOH + H2
Z halogenidů ostatních kovů jsou alkalické kovy naopak schopny vyredukovat příslušný kov:
AlCl3 + 3Rb → Al + 3RbCl
Rubidium bylo objeveno roku 1861 německým chemikem Robertem W. Bunsenem (1811-1899) a německým fyzikem Gustavem R. Kirchhoffem (1824-1887) za použití jimi objevené spektrální analýzy.
Průmyslová výroba
Rubidium se stejně jako ostatní alkalické kovy připravuje elektrolýzou tavenin halogenidů nebo hydroxidů alkalických kovů. Konkrétně rubidium se vyrábí z taveniny chloridu rubidného (RbCl). Na železné katodě se vylučuje rubidium, na grafitové anodě naopak chlor.
2Rb+ + 2e- → 2Rb
2Cl- - 2e- → Cl2
Použití
Rubidium zatím nemá významnějšího použití a využívá se jenom na výrobu fotočlánků (pro svůj velmi nízký ionizační potenciál), popř. do zdrojů ultrafialového záření.
Sloučeniny
1. bezkyslíkaté sloučeniny
RbX - halogenidy (X = F, Cl, Br, I)
bezbarvé, iontové a krystalické látky, které mají vysoký bod tání a varu
RbH - hydrid rubidný
iontová a tuhá látka
Rb2S - sulfid rubidný
rozpustný ve vodě; silně zásaditý charakter
2. kyslíkaté sloučeniny
RbO2 - superoxid rubidný
RbOH - hydroxid rubidný
málo hygroskopický; ve vodě taktéž málo rozpustný
|
English version
