název |
Chrom |
latinsky |
Chromium |
anglicky |
Chromium |
francouzsky |
Chrome |
německy |
Chrom |
značka |
Cr |
protonové číslo |
24 |
relativní atomová hmotnost |
51,9961 |
Paulingova elektronegativita |
1,66 |
elektronová konfigurace |
[Ar] 3d54s1 >> rozepsat |
teplota tání |
2180 K, 1907°C |
teplota varu |
2944 K, 2671°C |
skupina |
6 (VI.B) |
perioda |
4 |
skupenství (při 20°C) |
pevné |
oxidační čísla ve sloučeninách |
+2, +3, +6 |
|
 verze pro tisk
 diskusní skupiny (0)
|
Objevitel
Rok objevu |
Objevitel |
1798 |
Louis N. Vauquelin (1763-1829) |
Výskyt
Chrom je v přírodě poměrně hodně zastoupen a vyskytuje se přibližně ve stejném množství jako nikl. Nejvýznamnějšími rudami chromu jsou chromit (FeO . Cr2O3 - oxid železnato-chromitý) a krokoit (PbCrO4 - chroman olovnatý). Stopové množství chromu je také obsaženo v drahokamech smaragdu a rubínu.
Vlastnosti
Chrom je stříbrolesklý velmi tvrdý kov, který je odolný vůči korozi. Na vzduchu se pokrývá tenkou avšak velmi tuhou vrstvičkou oxidu, která chrání touto vrstvičkou pokrytý předmět před korozí (viz. oddíl Použití). Ve sloučeninách se chrom vyskytuje převážně v oxidačních číslech III a VI, přičemž nejstálejší oxidační číslo je III.
Průmyslová výroba
Převážná většina chromu se vyrábí přímou redukcí chromitu (FeCr2O4) uhlíkem v elektrické peci. V průběhu reakce vzniká slitina chromu a železa tzv. ferrochrom.
FeCr2O4 + 4C → Fe + 2Cr + 4CO
Velmi čistý chrom lze připravit metalotermickou reakcí oxidu chromitého (Cr2O3) s hliníkem nebo křemíkem.
Cr2O3 + 2Al → 2Cr + Al2O3
2Cr2O3 + 3Si → 4Cr + 3SiO2
Použití
Jelikož je elementární chrom za běžné teploty na vzduchu stálý, používá se ke galvanickému pochromování korodujících předmětů. Dále se používá jako přísada do nerezavějících ocelí, kde chrom může tvořit až 18 % výsledné slitiny.
Sloučeniny
1. chromité
Cr2O3 - oxid chromitý
zelená, ve vodě nerozpustná látka; tzv. chromová zeleň
Cr(OH)3 - hydroxid chromitý
šedozelená sraženina, která má amfoterní charakter
KCr(SO4)2 . 12H2O - dodekahydrát síranu draselno-chromitého (kamenec draselno-chromitý)
tmavě fialová látka s velkou schopností tvořit koordinační sloučeniny
2. chromové
CrO3 - oxid chromový
červená krystalická látka, která má silné oxidační a hygroskopické účinky
H2CrO4 - kyselina chromová
známá pouze z roztoku; význam mají její soli chromany
a) chromany - látky převážně žluté barvy, které jsou stálé v zásaditém prostředí - působením kyselin vznikají dichromany
Na2CrO4 - chroman sodný
K2CrO4 - chroman draselný
BaCrO4 - chroman barnatý
žlutá látka; tzv. žlutý ultramarín
PbCrO4 - chroman olovnatý
žlutá látka; tzv. chromová žluť
ZnCrO4 - chroman zinečnatý
žlutá látka; tzv. zinková žluť
Ag2CrO4 - chroman stříbrný
červenohnědá látka
Hg2CrO4 - chroman rtuťný
hnědá látka
b) dichromany - látky převážně oranžové barvy, které jsou stálé v kyselém prostředí - působením alkalických hydroxidů vznikají z dichromanů opět chromany
Na2Cr2O7 - dichroman sodný
K2Cr2O7 - dichroman draselný
pozn.: chromany i dichromany jsou silná oxidační činidla
|