| |
| název |
Argon |
| latinsky |
Argon |
| anglicky |
Argon |
| francouzsky |
Argon |
| německy |
Argon |
| značka |
Ar |
| protonové číslo |
18 |
| relativní atomová hmotnost |
39,948 |
| Paulingova elektronegativita |
- |
| elektronová konfigurace |
[Ne] 3s23p6
>> rozepsat |
| teplota tání |
83,8 K, -189,35°C |
| teplota varu |
87,3 K, -185,85°C |
| skupina |
18 (VIII.A) |
| perioda |
3 |
| skupenství (při 20°C) |
plynné |
| oxidační čísla ve sloučeninách |
- |
|
verze pro tisk
diskusní skupiny
(0)
|
Objevitel
| Rok objevu |
Objevitelé |
| 1894 |
Lord John William Strutt Rayleigh (1842-1919)
Sir William Ramsay (1852-1916) |
Výskyt
V malém množství se argon vyskytuje v zemské atmosféře (přibližně 1,28%). Ze všech vzácných plynů je zde nejvíce zastoupen právě argon.
Vlastnosti
Argon je bezbarvý a mimořádně chemicky netečný plyn, protože jeho valenční elektrony zcela zaplňují valenční orbitaly 3s a 3p a znemožňují tak reakci s jinými prvky. Tvoří pouze jednoatomové molekuly a je těžko zkapalnitelný z důvodu nízké teploty tání, která je způsobena velmi slabými van der Waalsovými silami mezi jednoatomovými molekulami argonu.
Přítomnost argonu ve vzduchu předpokládal anglický chemik a fyzik Henry Cavendish (1731-1810) již roku 1785, ale poprvé byl připraven až roku 1894 lordem Rayleighem (1842-1919) a sirem Williamem Ramsayem (1852-1916).
Průmyslová výroba
Získává se jako vedlejší produkt při frakční destilaci vzduchu.
Použití
Argon se používá převážně na plnění žárovek, osvětlovacích trubic a výbojek. Mimo to se využívá k vytvoření inertní atmosféry při svařování hliníku a hořčíku, popř. jejich slitin a také při práci s hořlavinami.
|
English version
