název |
Bohrium |
latinsky |
Bohrium |
anglicky |
Bohrium |
francouzsky |
Bohrium |
německy |
Bohrium |
značka |
Bh |
protonové číslo |
107 |
relativní atomová hmotnost |
[262] |
Paulingova elektronegativita |
- |
elektronová konfigurace |
[Rn] 5f146d57s2 >> rozepsat |
teplota tání |
- |
teplota varu |
- |
skupina |
7 (VII.B) |
perioda |
7 |
skupenství (při 20°C) |
pevné |
oxidační čísla ve sloučeninách |
- |
|
 verze pro tisk
 diskusní skupiny (0)
|
Objevitel
Rok objevu |
Objevitel |
1976 |
Georgi N. Flerov |
Vlastnosti
Je to prvek zatím neznámé barvy, ale velmi pravděpodobně má kovově stříbrobílé nebo šedé zabarvení. Jeho skupenství je také neznámé, ale pravděpodobně se jedná o pevné skupenství při teplotě 298 K. Bohrium je uměle připravený prvek a není tedy v přírodě zastoupen.
Byl připraven roku 1976 (oznámeno však až roku 1977) ruským fyzikem Georgiem N. Flerovem a jeho výzkumným týmem z ruského střediska jaderného výzkumu v Dubně. Existence tohoto prvku byla potvrzena také skupinou vědců ze Společnosti pro výzkum těžkých iontů (GSI) v německém Darmstadtu, kterým se povedlo připravit 6 jader tohoto prvku.
Právě němečtí objevitelé navrhovali pro tento prvek název nielsbohrium (značka Ns) po dánském fyzikovi Nielsu Bohrovi (1885-1962). IUPAC s návrhem pojmenovat nový prvek po Nielsu Bohrovi souhlasila, ale navrhla název bohrium (značka Bh) s tím, že křestní jméno osoby se nevyskytuje v žádném z předchozích prvků pojmenovaných po jednotlivých lidech.
Laboratorní příprava
Zatím bylo vyrobeno pouze několik atomů tohoto prvku, protože bohrium je velmi nestálé a rychle se rozkládá. První atomy bohria byly připraveny pomocí nukleární reakce izotopu bismutu (209Bi) a izotopu chromu (54Cr).
209Bi + 54Cr → 262Bh + 1n
Izolace většího množství tohoto prvku nebyla zatím dosažena a není zcela jisté, že někdy bude, protože bohrium se rychle přeměňuje rozpadem alfa nebo spontánním štěpením.
|