název |
Dubnium |
latinsky |
Dubnium |
anglicky |
Dubnium |
francouzsky |
Dubnium |
německy |
Dubnium |
značka |
Db |
protonové číslo |
105 |
relativní atomová hmotnost |
[262] |
Paulingova elektronegativita |
- |
elektronová konfigurace |
[Rn] 5f146d37s2 >> rozepsat |
teplota tání |
- |
teplota varu |
- |
skupina |
5 (V.B) |
perioda |
7 |
skupenství (při 20°C) |
pevné |
oxidační čísla ve sloučeninách |
- |
|
 verze pro tisk
 diskusní skupiny (0)
|
Objevitel
Rok objevu |
Objevitelé |
1967 |
pracovníci střediska jaderného výzkumu (Dubna, Rusko) |
1970 |
pracovníci Californské univerzity (Berkeley, USA) |
Vlastnosti
Je to prvek zatím neznámé barvy, ale velmi pravděpodobně má kovově stříbrobílé nebo šedé zabarvení. Jeho skupenství je také neznámé, ale pravděpodobně se jedná o pevné skupenství při teplotě 298 K. Dubnium je uměle připravený prvek a není tedy v přírodě zastoupen.
Laboratorní příprava
Zatím bylo vyrobeno pouze několik atomů tohoto prvku, protože dubnium je velmi nestálé a rychle se rozkládá. První atomy dubnia byly připraveny pomocí nukleární reakce izotopu kalifornia (249Cf) a izotopu dusíku (15N). Poločas rozpadu 260Db je 1,6 s.
249Cf + 15N → 260Db + 41n
Dnes jsou známy i izotopy tohoto prvku. Například izotop 261Db byl připraven bombardováním izotopu kalifornia (250Cf) izotopem dusíku (15N). Má poločas rozpadu kolem 1.8 sekundy, přičemž se alfa rozpadem dále rozpadá na 257Lr. Naproti tomu izotop 262Db byl připraven bombardováním izotopu berkelia (249Bk) izotopem kyslíku (18O). Tento izotop má poločas rozpadu asi 40 sekund a taktéž se dále rozpadá alfa rozpadem, tentokrát však na 258Lr. Dnes je známo celkem 7 izotopů dubnia.
250Cf + 15N → 261Db + 41n
249Bk + 18O → 262Db + 51n
Izolace většího množství dubnia nebyla zatím dosažena a není zcela jisté, že někdy bude.
|