Periodická tabulka prvků

Úvodní strana
Periodická tabulka
Program PT
Chemické odkazy
Kontakt


 

Zlato

Předcházející prvek Následující prvek


název Zlato
latinsky Aurum
anglicky Gold
francouzsky Or
německy Gold
značka Au
protonové číslo 79
relativní atomová hmotnost 196,96655
Paulingova elektronegativita 2,54
elektronová konfigurace [Xe] 4f145d106s1
>> rozepsat
teplota tání 1337,33 K, 1064,18°C
teplota varu 3129 K, 2856°C
skupina 11 (I.B)
perioda 6
skupenství (při 20°C) pevné
oxidační čísla ve sloučeninách +1, +3
verze pro tisk
verze pro tisk


diskusní skupiny
diskusní skupiny
(4)

Objevitel

Tento prvek je známý již od starověku. Není znám konkrétní objevitel.

Výskyt

V přírodě se zlato vyskytuje převážně v ryzí formě, ale může se nacházet v menší míře i ve sloučeninách. Velké množství zlata pochází z křemenných hornin, ve kterých je rozptýleno, a z anodických kalů při rafinaci mědi. Zlato také často provází stříbro a někdy i železo v jejich rudách, ale je zde obsaženo pouze ve stopovém množství. Je také obsaženo i v mořské vodě, ale zatím bohužel není znám vhodný způsob jeho těžby z tohoto jistě významného zdroje.

Vlastnosti

Zlato je měkký a ušlechtilý kov žluté barvy, který je velmi málo reaktivní. Nereaguje ani s kyslíkem ani se sírou. Je také odolné vůči hydroxidům i kyselinám a rozpouští se pouze v lučavce královské a v roztocích kyanidů za přítomnosti kyslíku.

Průmyslová výroba

Postupným rozpadem a zvětráváním hornin a minerálů se zlato dostalo do řek a potoků, které vytvořily nánosy zlatonosného písku. Nejstarší a nejjednodušší způsob těžby zlata je rýžování, při kterém se tento zlatonosný písek přeséval a vybíraly se malé částečky zlata. V dnešní době jsou však téměř všechna významná rýžoviště vyčerpána a zlato se musí těžit z hornin na obsah zlata velmi chudých.
Nejdříve se tyto horniny rozdrtí a poté se z nich zlato izoluje rtutí nebo kyanidem. Pomocí prvního způsobu se zlato převede na amalgám, ze kterého se zlato získá následující destilací rtuti, která se poté vrací zpět na začátek procesu a reaguje s dalším zlatem. Druhý způsob výroby zlata je založen na jeho rekci s roztokem kyanidu (většinou kyanid sodný - NaCN nebo kyanid draselný - KCN) za přístupu vzduchu.

4Au + 8NaCN + O2 + 2H2O → 4Na[Au(CN)2] + 4NaOH

Výsledný roztok obsahující kyanozlatanové anionty dále reaguje se zinkem za vzniku elementárního zlata, které se dále čistí a odděluje se od něho stříbro, měď a někdy i platina.

2[Au(CN)2]- + Zn → [Zn(CN)4]2- + 2Au

Tyto dvě metody na výrobu zlata jsou sice účinné, ale při neuváženém používání, což není dnes výjimkou, bohužel velmi drastické k přírodě a životnímu prostředí.

Použití

Zlato se používá hlavně ve formě slitin na výrobů různých šperků nebo ozdobných předmětů, ve zdravotnictví na výrobu zubních protéz a dále například v elektrotechnice. Tyto slitiny obsahují různé množství zlata, jehož obsah je nejčastěji udáván v karátech. Čistému zlatu odpovídá 24 karátů, ve šperkařství často používané zlato je 14-ti karátové (z 24 dílů slitiny je 14 dílů zlata). Nejčastěji se zlato používá ve slitině se stříbrem.

Sloučeniny

H[AuCl4] - kyselina tetrachlorozlatitá
vzniká reakcí zlata s kyselinou chlorovodíkovou, která je nasycena chlorem
Na[Au(CN)2] - dikyanozlatnan sodný
meziprodukt při výrobě zlata kyanidovým způsobem
Au2O3 - oxid zlatitý
AuCl3 - chlorid zlatitý
vzniká rozpouštěním zlata v lučavce královské
 
Copyright © 1998-2016 Jan Straka
Všechna práva vyhrazena. English version English version