| |
| název |
Wolfram |
| latinsky |
Wolframium |
| anglicky |
Tungsten |
| francouzsky |
Tungsténe |
| německy |
Wolfram |
| značka |
W |
| protonové číslo |
74 |
| relativní atomová hmotnost |
183,84 |
| Paulingova elektronegativita |
2,36 |
| elektronová konfigurace |
[Xe] 4f145d46s2
>> rozepsat |
| teplota tání |
3695 K, 3422°C |
| teplota varu |
5828 K, 5555°C |
| skupina |
6 (VI.B) |
| perioda |
6 |
| skupenství (při 20°C) |
pevné |
| oxidační čísla ve sloučeninách |
+6 |
|
verze pro tisk
diskusní skupiny
(1)
|
Objevitel
| Rok objevu |
Objevitelé |
| 1793 |
Fausto de Elhuyar
Juan J. de Elhuyar |
Výskyt
Wolfram a stejně tak i molybden se v přírodě vyskytují podstatně vzácněji než chrom. Nejznámější rudou je scheelit (CaWO4 - wolframan vápenatý) a wolframit (smíšený wolframan WO22-).
Vlastnosti
Je to stříbrolesklý kov, který se vyznačuje vysokým bodem tání. Je značně odolný vůči působení kyselin, protože se snadno pasivuje. S kyslíkem se slučuje až za žáru.
Průmyslová výroba
Wolfram se vyrábí z oxidu wolframového (WO3), který se dále redukuje vodíkem za vzniku wolframu a vody. Oxid wolframový se získá převedením rudy wolframitu na oxid.
WO3 + 3H2 → W + 3H2O
Použití
Wolfram se používá jako přísada do speciálních ocelí, kde zvyšuje jejich mechanické vlastnosti (např. rychlořezná ocel) a odolnost vůči korozi. Dalším významným využitím wolframu je výroba vláken do žárovek nebo různého elektrotechnického materiálu.
Sloučeniny
WO3 - oxid wolframový
vzniká žíháním wolframu v kyslíku; ve vodě nerozpustná látka
Na2WO4 - wolframan sodný
využití při výrobě dalších sloučenin wolframu
|
English version
