Periodická tabulka prvků

Úvodní strana
Periodická tabulka
Program PT
Chemické odkazy
Kontakt


 

Rubidium

Předcházející prvek Následující prvek


název Rubidium
latinsky Rubidium
anglicky Rubidium
francouzsky Rubidium
německy Rubidium
značka Rb
protonové číslo 37
relativní atomová hmotnost 85,4678
Paulingova elektronegativita 0,82
elektronová konfigurace [Kr] 5s1
>> rozepsat
teplota tání 312,46 K, 39,31°C
teplota varu 961 K, 688°C
skupina 1 (I.A)
perioda 5
skupenství (při 20°C) pevné
oxidační čísla ve sloučeninách +1
verze pro tisk
verze pro tisk


diskusní skupiny
diskusní skupiny
(0)

Objevitel

Rok objevu Objevitelé
1861 Robert W. Bunsen (1811-1899)
Gustav R. Kirchhoff (1824-1887)

Výskyt

Všechny alkalické kovy jsou vysoce reaktivní, a proto se vykytují pouze ve sloučeninách. Samotné rubidium je poměrně vzácný prvek, který v přírodě často doprovází cesium a ostatní alkalické kovy. Vlastních minerálů vytváří rubidium poměrně málo.

Vlastnosti

Rubidium je měkký, lehký a stříbrolesklý kov. Všechny alkalické kovy jsou silně elektropozitivní prvky a ze všech chemických prvků mají vůbec nejmenší hodnoty elektronegativity a ionizační energie. Jejich reaktivnost dále stoupá s rostoucím protonovým číslem a i jejich silné redukční vlastnosti rostou od lithia k cesiu (neuvažujeme-li francium). Alkalické kovy také charakteristicky barví plamen, a proto se využívají i při tzv. plamenových zkouškách k důkazu solí alkalických kovů a solí kovů alkalický zemin. Postup při této metodě je následující:
Platinový drátek, na který se nanese malé množství zkoumané látky, se vloží do plamene a podle charakteristické barvy poznáme zda se jedná o alkalický kov, kov alkalických zemin nebo zcela jinou sloučeninu.
Rubidium barví plamen fialově. Sloučeniny alkalických kovů mají převážně iontový charakter.
Na vzduchu se rubidium oxiduje, a proto se uchovává v ochranném prostředí (většinou v petroleji). Všechny alkalické kovy jsou mimořádně reaktivní a s dalšími prvky reagují přímo, téměř vždy se oxidují a jsou to tedy také silná redukční činidla. S vodíkem reaguje rubidium až za mírného zahřátí a za vzniku hydridu rubidného (RbH):

2Rb + H2 → 2RbH

Reakcí alkalických kovů s kyslíkem vznikají sloučeniny, jejichž typ závisí na velikosti kationtu alkalického kovu. V tomto případě vzniká superoxid, ale mohou vznikat i oxidy (viz. lithium) nebo peroxidy (viz. sodík). U superoxidů bych se na chvíli zastavil. Všimněte si, že kyslík zde má oxidační číslo -1/2. Podobně reagují také prvky draslík a cesium.

2Rb + O2 → RbO2

Všechny alkalické kovy bouřlivě reagují s halogeny za vzniků halogenidů, stejně tak i s vodou za vzniku hydroxidů (v případě rubidia vzniká hydroxid rubidný - RbOH):

2Rb + X2 → 2RbX
2Rb + 2H2O → 2RbOH + H2

Z halogenidů ostatních kovů jsou alkalické kovy naopak schopny vyredukovat příslušný kov:

AlCl3 + 3Rb → Al + 3RbCl

Rubidium bylo objeveno roku 1861 německým chemikem Robertem W. Bunsenem (1811-1899) a německým fyzikem Gustavem R. Kirchhoffem (1824-1887) za použití jimi objevené spektrální analýzy.

Průmyslová výroba

Rubidium se stejně jako ostatní alkalické kovy připravuje elektrolýzou tavenin halogenidů nebo hydroxidů alkalických kovů. Konkrétně rubidium se vyrábí z taveniny chloridu rubidného (RbCl). Na železné katodě se vylučuje rubidium, na grafitové anodě naopak chlor.

2Rb+ + 2e- → 2Rb
2Cl- - 2e- → Cl2

Použití

Rubidium zatím nemá významnějšího použití a využívá se jenom na výrobu fotočlánků (pro svůj velmi nízký ionizační potenciál), popř. do zdrojů ultrafialového záření.

Sloučeniny

1. bezkyslíkaté sloučeniny
RbX - halogenidy (X = F, Cl, Br, I)
bezbarvé, iontové a krystalické látky, které mají vysoký bod tání a varu
RbH - hydrid rubidný
iontová a tuhá látka
Rb2S - sulfid rubidný
rozpustný ve vodě; silně zásaditý charakter
2. kyslíkaté sloučeniny
RbO2 - superoxid rubidný
RbOH - hydroxid rubidný
málo hygroskopický; ve vodě taktéž málo rozpustný
 
Copyright © 1998-2016 Jan Straka
Všechna práva vyhrazena. English version English version