Periodická tabulka prvků

Úvodní strana
Periodická tabulka
Program PT
Chemické odkazy
Kontakt


 

Mangan

Předcházející prvek Následující prvek


název Mangan
latinsky Manganum
anglicky Manganese
francouzsky Manganése
německy Mangan
značka Mn
protonové číslo 25
relativní atomová hmotnost 54,938049
Paulingova elektronegativita 1,55
elektronová konfigurace [Ar] 3d54s2
>> rozepsat
teplota tání 1519 K, 1246°C
teplota varu 2334 K, 2061°C
skupina 7 (VII.B)
perioda 4
skupenství (při 20°C) pevné
oxidační čísla ve sloučeninách +2, +3, +4, +5, +6, +7
verze pro tisk
verze pro tisk


diskusní skupiny
diskusní skupiny
(6)

Objevitel

Rok objevu Objevitel
1774 Carl W. Scheele (1742-1786)

Výskyt

V přírodě je mangan velmi rozšířen a většinou doprovází rudy železa. Vyskytuje se převážně v minerálech pyroluzitu (oxid manganičitý - MnO2), hausmatitu (oxid manganato-manganitý - MnO . Mn2O3), manganitu - MnO(OH), braunitu (Mn2O3 - oxid manganitý) nebo dialogitu (uhličitan manganatý - MnCO3). Dále může být obsažen v minerálních vodách a v nepatrném množství se vyskytuje i v rostlinných a živočišných organizmech.

Vlastnosti

Je to stříbrolesklý, tvrdý a křehký kov podobný železu. Poměrně ochotně reaguje s kyselinami a zásadami za vzniku vodíku. Nejstálejší oxidační čísla manganu jsou II, IV a VII.
Tento kov byl objeven roku 1774 švédským chemikem Carlem W. Scheelem (1742-1786) a ten samý rok také izolován jeho spolupracovníkem Johanem G. Gahnem.

Průmyslová výroba

Mangan se vyrábí přímou redukcí směsi oxidu manganičitého (MnO2) a oxidu železitého (Fe2O3). V průběhu reakce vzniká slitina ferromangan, která však není čistá a obsahuje asi 80 % manganu. Naproti tomu čistý mangan se vyrábí elektrolýzou vodného roztoku síranu manganatého - MnSO4 nebo aluminotermií (podrobnější informace viz. hliník):

3Mn3O4 + 8Al → 4Al2O3 + 9Mn

Použití

Samotný mangan nemá velmi významného použití a využívá se tedy pouze na výrobu různých slitin - ferromangan (Mn + Fe) a manganové slitiny.
Významnější využití než mangan mají jeho sloučeniny - např. oxid manganičitý (MnO2) neboli burel je významný katalyzátor při chemických reakcích. Dále se používá také na výrobu galvanických článků (nejběžnější tzv. Leclancheův článek) nebo při výrobě skla. Dříve se jeho reakce s kyselinou chlorovodíkovou využívala na výrobu chloru:

MnO2 + 4HCl → Cl2 + MnCl2 + 2H2O

Velmi silných oxidačních vlastností manganistanu draselného (KMnO4) se využívá v kvantitativní analytické chemii ke stanovení množství látky, která se manganistanem oxiduje - tzv. manganometrie. V kyselém prostředí se manganistan redukuje až na oxidační číslo II, v neutrálním na IV.

MnO4- + 8H+ + 5e- → Mn2+ + 4H2O
MnO4- + 2H2O + 3e- → MnO2 + 4OH-

Sloučeniny

1. manganaté
MnCl2 . 4H2O - tetrahydrát chloridu manganatého
MnSO4 . 7H2O - heptahydrát síranu manganatého
2. manganité - málo stálé

3. manganičité
MnO2 - oxid manganičitý (burel)
katalyzátor, ... viz. Použití
4. manganisté
Mn2O7 - oxid manganistý
nestálá sloučenina, která postupně ztrácí kyslík a přechází na oxid manganičitý
5. manganany (MnO42-) - zelené
K2MnO4 - manganan draselný
6. manganistany (MnO4-) - fialové
KMnO4 - manganistan draselný
silné oxidační vlastnosti; použití v manganometrii; podrobnější informace viz. oddíl Použití
 
Copyright © 1998-2016 Jan Straka
Všechna práva vyhrazena. English version English version