Periodická tabulka prvků

Úvodní strana
Periodická tabulka
Program PT
Chemické odkazy
Kontakt


 

Helium

Předcházející prvek Následující prvek


název Helium
latinsky Helium
anglicky Helium
francouzsky Hélium
německy Helium
značka He
protonové číslo 2
relativní atomová hmotnost 4,002602
Paulingova elektronegativita -
elektronová konfigurace 1s2
teplota tání 0,95 K, -272,2°C
teplota varu 4,22 K, -268,93°C
skupina 18 (VIII.A)
perioda 1
skupenství (při 20°C) plynné
oxidační čísla ve sloučeninách -
verze pro tisk
verze pro tisk


diskusní skupiny
diskusní skupiny
(4)

Objevitel

Rok objevu Objevitelé
1868 Pierre Janssen (1824-1907)
1895 Sir William Ramsay (1852-1916) a nezávisle na něm i Nils Abraham Langlet (1868-1936) a Per Teodor Cleve (1840-1905)

Výskyt

V malém množství se helium vyskytuje v zemské atmosféře (0,524 ml ve 100 l vzduchu), v radioaktivních horninách či zemském plynu. Nejvíce se však nachází ve vesmíru, kde tvoří značnou část atmosféry sluncí.

Vlastnosti

Helium je bezbarvý a mimořádně chemicky netečný plyn, protože jeho valenční elektrony zcela zaplňují valenční orbital 1s a znemožňují tak reakci s jinými prvky. Tvoří pouze jednoatomové molekuly a je těžko zkapalnitelný z důvodu nízké teploty tání, která je způsobena velmi slabými van der Waalsovými silami mezi jednoatomovými molekulami helia. Helium narozdíl od kryptonu, xenonu či radonu netvoří naprosto žádné sloučeniny.
Tento prvek byl objeven roku 1868 francouzským astronomem Pierrem Janssenem (1824-1907) ve slunečním spektru, ale byl izolován z uranových rud britským chemikem sirem Williamem Ramsayem (1852-1916) až roku 1895. Nezávisle na Ramsayovi izolovali helium ve stejném roce i švédští chemici Per T. Cleve (1868-1936) a Nils A. Langlet (1840-1905) z univerzity v Uppsale.

Průmyslová výroba

Průmyslově se helium vyrábí frakční destilací některých ložisek zemního plynu. Okrajově se může získávat jako vedlejší produkt při frakční destilaci vzduchu.

Použití

Helium se používá hlavně k dosažení velmi nízkých teplot. Varem kapalného helia je možno dosáhnout teploty až 0,003 K. Dále se využívá na plnění osvětlovacích trubic a výbojek či na přípravu speciální vzduchové směsi pro hloubkové potápěče. Dříve se helium používalo na plnění balónů a vzducholodí, kde postupně vytlačilo používaný lehčí, ale hořlavý vodík. Mimo to se helium využívá k vytvoření inertní atmosféry při svařování hliníku a hořčíku, popř. jejich slitin a také při práci s hořlavinami.

 
Copyright © 1998-2016 Jan Straka
Všechna práva vyhrazena. English version English version