Periodická tabulka prvků

Úvodní strana
Periodická tabulka
Program PT
Chemické odkazy
Kontakt


 

Draslík

Předcházející prvek Následující prvek


název Draslík
latinsky Kalium
anglicky Potassium
francouzsky Potassium
německy Kalium
značka K
protonové číslo 19
relativní atomová hmotnost 39,0983
Paulingova elektronegativita 0,82
elektronová konfigurace [Ar] 4s1
>> rozepsat
teplota tání 336,53 K, 63,38°C
teplota varu 1032 K, 759°C
skupina 1 (I.A)
perioda 4
skupenství (při 20°C) pevné
oxidační čísla ve sloučeninách +1
verze pro tisk
verze pro tisk


diskusní skupiny
diskusní skupiny
(0)

Objevitel

Rok objevu Objevitel
1807 Sir Humphry Davy (1778-1829)

Výskyt

Všechny alkalické kovy jsou vysoce reaktivní, a proto se vykytují pouze ve sloučeninách. Draslík, stejně tak i sodík, patří mezi nejrozšířenější prvky zemské kůry. Vyskytuje se v různých křemičitanech, živcích nebo slídách. Z jeho minerálů zde uvádím např. sylvín (KCl - chlorid draselný) nebo draselný ledek (KNO3 - dusičnan draselný). Draslík je také důležitý biogenní prvek, protože je nezbytný ke správnému metabolismu buněk. Je to nezanedbatelná složka mořské vody, v menší míře se vyskytuje i ve vodách minerálních.

Vlastnosti

Draslík je měkký, lehký a stříbrolesklý kov. Všechny alkalické kovy jsou silně elektropozitivní prvky a ze všech chemických prvků mají vůbec nejmenší hodnoty elektronegativity a ionizační energie. Jejich reaktivnost dále stoupá s rostoucím protonovým číslem a i jejich silné redukční vlastnosti rostou od lithia k cesiu (neuvažujeme-li francium). Alkalické kovy také charakteristicky barví plamen, a proto se využívají i při tzv. plamenových zkouškách k důkazu solí alkalických kovů a solí kovů alkalický zemin. Postup při této metodě je následující:
Platinový drátek, na který se nanese malé množství zkoumané látky, se vloží do plamene a podle charakteristické barvy poznáme zda se jedná o alkalický kov, kov alkalických zemin nebo zcela jinou sloučeninu.
Draslík barví plamen fialově. Sloučeniny alkalických kovů mají převážně iontový charakter.
Na vzduchu se draslík oxiduje, a proto se uchovává v ochranném prostředí (většinou v petroleji). Stejně jako lithium a sodík má nižší hustotu než voda, což znamená, že na vodě plave. Všechny alkalické kovy jsou mimořádně reaktivní a s dalšími prvky reagují přímo, téměř vždy se oxidují a jsou to tedy také silná redukční činidla. S vodíkem reaguje draslík až za mírného zahřátí a za vzniku hydridu draselného (KH):

2K + H2 → 2KH

Reakcí alkalických kovů s kyslíkem vznikají sloučeniny, jejichž typ závisí na velikosti kationtu alkalického kovu. V tomto případě vzniká superoxid, ale mohou vznikat i oxidy (viz. lithium) nebo peroxidy (viz. sodík). U superoxidů bych se na chvíli zastavil. Všimněte si, že kyslík zde má oxidační číslo -1/2. Podobně reagují také prvky rubidium a cesium.

2K + O2 → KO2

Všechny alkalické kovy bouřlivě reagují s halogeny za vzniků halogenidů, stejně tak i s vodou za vzniku hydroxidů (v případě draslíku vzniká hydroxid draselný - KOH):

2K + X2 → 2KX
2K + 2H2O → 2KOH + H2

Z halogenidů ostatních kovů jsou alkalické kovy naopak schopny vyredukovat příslušný kov:

AlCl3 + 3K → Al + 3KCl

Průmyslová výroba

Draslík se stejně jako ostatní alkalické kovy připravuje elektrolýzou tavenin halogenidů nebo hydroxidů alkalických kovů. Konkrétně draslík se vyrábí z taveniny chloridu draselného (KCl). Na železné katodě se vylučuje draslík, na grafitové anodě naopak chlor.

2K+ + 2e- → 2K
2Cl- - 2e- → Cl2

Použití

Samotný draslík nemá významnějšího použití, ale protože je nezbytný pro růst rostlin, využívá se ve formě dusičnanů (draselný ledek - KNO3) na hnojení.

Sloučeniny

1. bezkyslíkaté sloučeniny
KX - halogenidy (X = F, Cl, Br, I)
bezbarvé, iontové a krystalické látky, které mají vysoký bod tání a varu
KCl - chlorid draselný (sylvín)
KI - jodid draselný
využívá se v lékařství
KH - hydrid draselný
iontová a tuhá látka
K2S - sulfid draselný
rozpustný ve vodě; silně zásaditý charakter
2. kyslíkaté sloučeniny
KO2 - superoxid draselný
oxidační číslo kyslíku je -1/2
KOH - hydroxid draselný
bezbarvá, hygroskopická a silně leptavá látka (leptá i sklo a porcelán); rozpustný ve vodě
K2CO3 - uhličitan draselný (potaš)
využití při výrobě draselných mýdel a draselného skla - tzv. varné sklo
KNO3 - dusičnan draselný (draselný ledek)
významné průmyslové hnojivo
KNO2 - dusitan draselný
toxická látka užívaná v organické chemii
 
Copyright © 1998-2016 Jan Straka
Všechna práva vyhrazena. English version English version